George Gordon Byron

Romantismus byl umělecký směr konce osmnáctého a první poloviny devatenáctého století. Jeho představitelé měli velkou zálibu především v historii. Tento směr byl velmi oblíbený ve výtvarném umění, hudbě a také v architektuře. Romantismu vděčíme za historizující styly, které imitují například gotický sloh. Mezi typické stavby patří také zámky, které připomínají zříceniny starých hradů.
historická knihovna
Romantismus samozřejmě ovšem představuje největší doménu v literatuře. Stěžejní postavou pak je anglický básník lord George Gordon Byron, který se stal vizionářem romantismu. Bez tohoto muže si asi jen stěží dokážeme představit dílo například Karla Hynka Máchy. Alexandra Sergejeviče Puškina, Michaela Jurjeviče Lermontova nebo Adama Mieckiewicze.
George Gordon Byron se narodil do šlechtické rodiny. Narodil se s drobným hendikepem nohy, díky kterému ovšem celý život kulhal a cítil se méněcenný. Tento hendikep překonával tím, že se velmi věnoval sportovním aktivitám. Byl velmi sečtělý a překvapoval svými duševními schopnosti. Miloval čtení starých historických románů, díky čemuž se časem vyprofilovala i jeho tvorba. Zároveň však již v raném věku začal být velmi extravagantní, což se projevilo již v průběhu jeho studia na Cambridge.
otevřená knížka
Za extravaganci může do značné míry jeho matka, se kterou vyrůstal a která ho zahrnovala na jednu stranu nesmírnou láskou na straně druhé záchvaty hněvu. Svůj podíl měla také jeho chůva, která ho nutila číst náboženskou literaturu a dosáhla jen toho, že Byron se stal zarytým ateistou a získal odpor k jakémukoli náboženskému pokrytectví.
Po svém příbuzném zdědil titul barona a díky tomu se mohl účastnit zasedání ve Sněmovně lordů. Několikrát zde také vystoupil. Zastával se dělníků, jejichž práce byla nahrazována stroji. Bojoval také proti trestu smrti.
Byron byl velký milovník řecké historie a velmi těžce nesl nadvládu Turků. Proto odjíždí do Řecka, aby se zúčastnil osvobozeneckého boje Řeků proti nadvládě Osmanské říše. Zde také umírá v pouhých třiceti šesti letech. Ne však v boji, ale na následky těžkého onemocnění, pravděpodobně malárie.